Jitka Chalánková: Občanům nelze bránit v jejich návratu do vlasti.

Senátoři podají k Ústavnímu soudu návrh na zrušení sporného vládního opatření

(www.ods.cz ) S návrhem na zrušení části ochranného opatření Ministerstva zdravotnictví, které mimo jiné podmiňuje návrat českých občanů do České republiky negativním RT-PCR testem z akreditované laboratoře v zahraničí, se v příštích dnech obrátí na Ústavní soud skupina senátorů. Dnes o tom informovala iniciátorka ústavní stížnosti, senátorka Jitka Chalánková. Podle signatářů ústavní stížnosti nemohou orgány veřejné moci bránit občanům České republiky v návratu do České republiky nebo je nutit podrobit se léčení v jiné zemi, protože takový postup je v rozporu s čl. 14 odst. 4 Listiny základních práv a svobod. Pozitivně testovaným občanům nebo občanům s onemocněním covid-19 lze podle názoru senátorů omezit svobodu pobytu a pohybu nařízením karantény nebo hospitalizace až na území České republiky, a to například i s nucenou součinností při přepravě z místa překročení státní hranice do místa karantény či léčby, aby nedošlo k riziku přenosu nákazy.

„Návrhem nikterak nezasahujeme do opatření, kterým se musí nebo budou muset čeští občané po návratu do České republiky ze zahraničí podrobovat. Situace je vážná a kroky k ochraně veřejnosti před zavlečením onemocnění a jeho nových variant má naši podporu. Ani zhoršující se epidemiologická situace ale neopravňuje vládu k tomu, aby slevila z ochrany základních práv a svobod nad míru, kterou ústavní pořádek v nouzovém stavu dovoluje,“

komentuje účel návrhu senátorka Jitka Chalánková.

Ta se již dříve ústavní stížnosti snažila předejít komunikací s premiérem Andrejem Babišem a ministrem zdravotnictví Janem Blatným. V oficiálním dopise mimo jiné upozornila na zjevnou protiústavnost příslušného nařízení a současně vznesla dotaz, jak mají čeští občané postupovat, pokud se nemohou při návratu z jiné země prokázat požadovaným testem, anebo jsou pozitivní a chtějí se vrátit zpět do České republiky. Odpověď doposud neobdržela. Množí se přitom případy, kdy kvůli spornému opatření čeští občané uvízli v zahraničí.

Senátoři se museli vypořádat i s otázkou, zda Ústavní soud smí ochranné opatření, které má formu tzv. opatření obecné povahy, zrušit. Vyšli z toho, že v době vzniku ústavy české právo žádná opatření obecné povahy neznalo, ústava s nimi nepočítala, a ústavu nelze obcházet tím, že vymyslíme novou právní formu, se kterou ústavní přezkum nepočítá, a tak se mu vyhneme. Pojem jiný právní předpis obsažený v čl. 87 Ústavy ČR je proto podle senátorů třeba vykládat široce tak, že zahrnuje i opatření obecné povahy, které české právo zná až od roku 2006. Senátoři vyšli i z toho, že Nejvyšší správní soud sice opatření obecné povahy zrušit smí, ale jen pro rozpor se zákonem, nikoli pro rozpor s ústavním pořádkem.

„Pokud by Ústavní soud řekl, že opatření obecné povahy nemá pro jejich smíšený právní charakter kdo zrušit, i když je zjevně protiústavní, pak by bylo třeba se vážně zamyslet, zda v právním řádu něco tak prapodivného a matoucího, jako jsou opatření obecné povahy, chceme dál vůbec mít,“

říká nezávislá senátorka Jitka Chalánková.

„Vím, že podobný návrh, směřující proti znemožnění návratu Čechů do vlasti, podává ke správnímu soudu za své klienty advokátka Eva Decroix, se kterou jsem v kontaktu, a pokryty jsou tak všechny cesty, které přicházejí v úvahu,“

Jitka Chalánková

senátorka PČR