Naši ministři fungují.

Na rozdíl od některých jiných stran, které si už vyměnily většinu ministrů, říká v rozhovoru pro LN Marek Benda(Lidové noviny) Šéf poslaneckého klubu ODS Marek Benda míní, že pokud vládní strany prohrají volby, ANO a SPD spolu složí novou vládu. Proč tomu ODS nezabrání a mají občanští demokraté vizi mimo SPOLU? „Zda bude koalice fungovat za pět let, nikdo neví,“ říká LN. Minulý víkend proběhl kongres ODS v Ostravě. Kritizovalo se zde dostatečně? Na některé to působilo jako naprostá idylka. Ústřední téma kongresu bylo toto: jsme strana pro ty, co si chtějí věřit. Což znamená současně dvě věci: strana těch, kteří se spoléhají na své vlastní síly. To ve svých projevech reflektovali všichni – například paní poslankyně Decroix velmi hezky mluvila o tom, že jde o lidi, jejichž cílem je hledat sám pro sebe štěstí ve světě. Ale zároveň tím druhým sdělením bylo, že si chtějí tito lidé věřit i s ostatními. Nepotřebujeme tolik byrokracie, nepotřebujeme tolik kontrol. Nejsme strana, která si myslí, že EET (elektronická evidence tržeb zavedená hnutím ANO, zrušená za současné vlády – pozn. red.) spraví všechny neduhy ve světě. Tolik k tomu pozitivnímu vyznění.Takže ke kritice nebyl důvod.Kritika zaznívá upřímně řečeno vždycky – silnější byla možná v regionech. Zde mířila mimo jiné na koaliční partnery, například na (ne)přípravu stavebního řízení. Naopak kongres je veřejně sledovaný, a možná právě proto zde některé věci nezaznívají tak hlasitě. ODS žádné spřátelené novináře nemá a víme, že co na kongresu zazní, to se dostane do novin. Vše bude využito proti nám.I přesto si ale myslím, že zde nebylo málo kritičnosti. Například Pavel Drobil(někdejší zastupitel, poslanec a ministr životního prostředí – pozn. red.)ve svém projevu vystupoval proti euru, někteří mladší členové se zase vymezovali vůči prezentaci strany navenek. Je to tak naprosto v pořádku. Musíme přitahovat mladší lidi. I tak ale vedení bylo zvoleno staronové a jediným novým členem je paní poslankyně Decroix. Ta kandidovala s tím, že by nastavila jinak komunikaci, ale nepřichází s žádnou revolucí – že by šla vytlačit toho či onoho konkrétního člověka, že by šla bojovat s těmi či oněmi prioritami toho daného člověka.Přece jen ale ani předseda, ani místopředsedové neměli žádného vyzyvatele. Není to „vražda“ střetu idejí – dialogu, ze kterého může vzejít něco podstatného?Stavění vyzyvatelů, zejména v posledních deseti letech, je vždycky výraz vnitřního rozkolu. Vidíme to i u ostatních stran. ODS vnitřní diskuse vede, ale majoritně před kongresem – vyjasníme si, co bude a co nebude. Za jakým návrhem stojí většina. Zde je důležité si povšimnout, že většina kandidátů měla podporu vícero regionů, nejen jednoho. Petra Fialu podporovaly dokonce všechny kraje. A kandidáti získali velkou podporu, zhruba 70 procent, hned v prvním kole.Ne každá diskuse se musí vést personálně. Bývalo to tak za staré ODS. V 90. letech byl opravdu každý příběh personifikován. Dnes už to tak zdaleka není. Určitě i na kongresu bylo zhruba deset až patnáct procent delegátů, kteří by si přáli jiné vedení. To ale zdaleka není většina. Když jedete do kopce a vůz jede – má svých 15 procent a nemá žádný velký problém –, tak se nepřepřahá.Je staronové předsednictvo sázkou na to, že opět vyhrajete sněmovní volby a porazíte Andreje Babiše?Je to sázka na to, že strana funguje. Naši ministři fungují. Na rozdíl od některých jiných stran, které si už vyměnily většinu ministrů, a některé dokonce už několikrát. My jsme jedinou podobnou úvahu o výměně ministra podstupovali v době aféry Pavla Blažka. A tehdy to vůbec nesouviselo s jeho výkonem na ministerstvu spravedlnosti, ale s tím, jestli seděl – a případně jak dlouho seděl – v nějaké hospodě(šlo o Blažkovu účast na oslavě někdejšího poradce prezidenta Miloše Zemana Martina Nejedlého – pozn. red.).A nyní strana nemá důvod přepřahat a hledat někoho nového.Sněmovní volby 2021 byly specifické tím, že velký počet hlasů propadl. Nestane se, že se do sněmovny dostane nějaký menší subjekt, který nebude mít problém s hnutím ANO utvořit vládní koalici? Třeba Přísaha Roberta Šlachty.Jestli panu Šlachtovi nedělá problém jít do koalice s hnutím ANO, zeptejte se ho, zda nevidí problém i v hnutí SPD, protože nepochybně pan Šlachta, i kdyby se se svým subjektem do sněmovny dostal, společně s hnutím Andreje Babiše většinu v Poslanecké sněmovně mít nebude.Abychom nezapomněli: i kdyby se v roce 2021 jeden z těch tří subjektů – které skončily před hranicí pětiprocentního volebního zisku – do sněmovny dostal, stále by vládní koalice měla většinu. Jeden z nich by bral zhruba osm až devět mandátů a z toho by bral minimálně tři opozici a maximálně šest koalici. Máme 108 hlasů ve sněmovně – stále ještě bychom měli