Pocházíš z lidovecké rodiny, anebo ses k politice dostal jinak?A) je správně.

Lidovcem byl můj děda a lidovci jsou i moji rodiče. V roce 1989 jsem začal studovat ČVUT v Praze a krátce nato začala sametová revoluce. Mohl jsem tak každý den zažívat jedinečnou atmosféru a zapojovat se do některých aktivit. Po pár měsících jsem si řekl, že by bylo fajn podpořit Československou stranu lidovou. Lákala mě velkým množstvím skvělých lidí s vizí, kteří se zajímali o veřejný život. Přijat jsem byl už v roce 1990.Jak se inženýr dostane k sociální a rodinné politice?Shodou okolností (usmívá se). Vystudoval jsem konstrukce a dopravní stavby na ČVUT v Praze, a i když mě obor docela bavil, dostal jsem se úplně jinam. Po civilní vojenské službě na Okresním úřadě Chrudim jsem během let 1994–2002 prošel postupně od referenta, vedoucího oddělení a referátu až po zástupce zastupujícího přednosty. Pro mé další působení to znamenalo hodně. V roce 2002, kdy skončily okresní úřady, jsem zkusil štěstí v komunálních vobách. Uspěli jsme a já se stal místostarostou Hlinska. V roce 2010 jsem se po Petru Šilarovi, který vyhrál senátní volby, stal krajským zastupitelem a zároveň neuvolněným radním Pardubického kraje pro neziskový sektor. Od roku 2012 jsem uvolněným radním pro sociální péči a neziskový sektor.Dvanáct let soustředěné, pro kraj užitečné, pestré práce. To se vidí málokde.To máš pravdu. Kontinuita od roku 2010 mi umožňuje s týmem skvělých lidí realizovat systémové změny v sociální oblasti a neziskovém sektoru. Začali jsme upouštět od ústavní péče o osoby se zdravotním postižením a duševním onemocněním i o děti z dětských domovů. Hledáme nové přístupy v oblasti sociálně právní ochrany dětí. Rozvíjíme sociální podnikání. Podporujeme dobrovolnictví a fundraising. Skrze Burzu filantropie propojujeme firemní sektor a veřejnou správu a podporujeme tak užitečné projekty neziskových organizací. Všestranné podpory se od nás dostává i rodinám.Máš nějaké zásady, kterými se coby radní řídíš?Nemám žádný zázračný recept. Dívám se kolem sebe a naslouchám. Díky skvělému týmu úředníků na odboru sociálních věcí se mi daří pronikat do různých problémů a hledat lepší podmínky pro aktéry v sociální oblasti, neziskové sféře i rodinné politiky. Snažím se najít to podstatné, co vede k lepším výsledkům, a pak nastavuji systémové a dlouhodobě udržitelné změny.Jaké konkrétní projekty zkvalitnily život lidem v Pardubickém kraji?Na prvním místě zmíním opouštění ústavní formy péče o osoby se zdravotním postižením a duševním onemocněním. V Pardubickém kraji je už přes 550 (z celkového počtu 800) klientů, kteří opustili ústav a péče je jim poskytována v běžných domcích či bytech. Kvalita života těchto lidí se výrazně zlepšila. Žijí v běžném prostředí, z klientů ústavů se stali sousedé. Často získávají větší kompetence, osobní zkušenosti a někteří i pracují. Takto jsme kompletně transformovali i službu pro osoby s duševním onemocněním. Opustili jsme hrad, dva kláštery a zámek a všichni žijí v běžných domácnostech.Jak jste přikročili k transformaci dětských domovů?Více než polovina dětí z pěti domovů žije v běžných rodinných domcích nebo bytech. Opustili jsme dvě ústavní budovy, postavené původně jako sirotčince. Pokud seženeme další nemovitosti a využijeme evropských prostředků, pak transformaci dětských domovů dokončíme do března 2026.Zmiňoval jsi Burzu filantropie. Co to je?Velmi prospěšná věc! Skrze Burzu filantropie propojujeme firmy a veřejnou správu, aby podporovaly prospěšné projekty neziskových organizací. Za dvanáct ročníků se nám podařilo získat přes 18,5 milionů Kč pro 498 projektů neziskovek. V roce 2016 jsme za ni ve Vídni obdrželi ocenění „SozialMarie“ – 3. nejlepší sociální inovace.Z mnoha stran slýchávám o tom, jak kvalitně jste uchopili rodinnou politiku. Čí je to dílo?Základem je tzv. Platforma krajské rodinné politiky, kde je zhruba dvacet lidí z různých míst kraje: z obcí, z krajského úřadu, z nezisku, podnikatelé, mateřská a rodinná centra, univerzita, statistický úřad, sociální služby, školství, zdravotnictví aj. Po určité době jsme usoudili, že naše rodinná politika může být prováděna systematičtěji a vhodněji. Uspořádali jsme tři tematické workshopy a vznikly užší pracovní skupiny, zabývající se jednotlivými problémy a cílovými skupinami. Zároveň se s Univerzitou Pardubice realizovaly dva průzkumy: jeden zaměřený na veřejnost, druhý na podnikatele a slaďování rodinného a pracovního života.To byly přípravy. A výsledek?Koncepci rodinné politiky schválilo krajské zastupitelstvo a vznikly nástroje pro její naplňování. Jedním z nich je dotační program „Pardubický kraj pro rodinu“, do něhož plyne 11,4 mil. Kč. Pro aktéry rodinné politiky jsou důležité informace. Proto máme koordinátora krajské ro